Poprvé v autoškole

Přišly jsme tam s mojí sestrou (všude chodím se svou sestrou, protože sama se stydím) a přinesly jsme papíry, které byly potřeba k tomu, aby mě v autoškole přihlásili k výcviku. Na recepci nás přivítal pán s bílými vousy a důstojným výrazem (před takovými se stydívám nejvíc) a zeptal se, co chceme. Řekly jsme mu, že chci začít chodit do autoškoly (moje sestra mu to řekla, já jsem se styděla) a daly jsme mu všechny potřebné vyplněné formuláře. On si je hrozně dlouho prohlížel, pak si prohlížel nás a potom znova ty papíry, vypadalo to, že je velmi překvapený, že jsou všechny, včetně lékařského potvrzení o zdravotní způsobilosti. Pak se pro jistotu ještě jednou zeptal, jestli opravdu chci chodit do autoškoly, a vysvětlil mi, že to znamená, že se budu učit řídit auto. Potvrdily jsme mu, že ano, že se opravdu chci učit řídit auto.

On si tedy podal jakési své formuláře a začal v nich listovat. Potom na mne pohlédl a s nedůvěřivým výrazem se mě zeptal, jakým autem chci v autoškole jezdit.

Tím mě zaskočil. Neměla jsem tušení, jakým autem můžu jezdit, natož jakým chci jezdit. Navíc jsem se styděla, tak jsem jen tak potichu špitla, že nevím.

Pán si malinko povzdychnul a zeptal se mě, jakým autem budu jezdit po autoškole. Vlastně přesněji, jaké auto máme doma.

Měla jsem dojem, že tenhle pán prostě nevěří, že bych opravdu někdy mohla řídit auto. Sice jsem netušila, proč tomu nevěří, ale chápala jsem ho. Nakonec ani já sama jsem si nebyla jistá. Odpověděla jsem mu, že máme doma auto takové stříbrné.

A stal se zázrak. Pán se celý rozzářil, najednou vypadal jako někdo, kdo právě zjistil, že svět je opravdu takový, jaký ho vždycky znal, a věci jsou přesně tak, jak mají být. Hezky se na mne usmál a s čímsi otcovsky milým v hlase se zeptal:

„A máte doma spíš malé nebo spíš velké stříbrné auto?“

„Spíš velké,“ řekla jsem.

„A spíš na benzín nebo spíš na naftu?“

„Spíš na naftu.“ Řekla jsem.

On se ještě chvíli probíral svými papíry a něco si do nich psal. Potom se na mne podíval a hezky, skoro něžně, mi řekl:

„Tak v autoškole budete jezdit takovým červeným autem.“

© Zdeněk Šustr, vydavatelství 2018